Naděje pro zrakově postižené?

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on whatsapp
Studentské zpravodajství Presloviny.cz založeno pod Smíchovskou střední průmyslovou školou a vedenou jejímy studenty, absolventy a učiteli.

Zrak je pravděpodobně náš nejdůležitější smysl. Ztráta této schopnosti má tedy obrovský dopad na lidi, kteří jsou touto vadou postiženi. Podle výzkumů Světové zdravotnické organizace (WHO), trpí slepotou globálně 39 milionů lidí, k tomu 246 milionů má závažné potíže se zrakem. K nápravě menších potíží s viděním mohou posloužit brýle, nebo operace oka, avšak veliká část vážnějších případů je dosud neléčitelná. Řešení vyvíjené na Australské Monash University, vyvíjené už přes 10 let má potenciál nositeli vyléčit zrakové vady. 

Monash University, nacházející se v Australském městě Melbourne je jednou z nejproslulejších nejen ve své zemi a je celosvětově považována za jednu z nejprestižnějších univerzit. Tomu nasvědčuje jejich nejnovější projekt s názvem Gennaris, který za pomoci brýlí se zabudovanou kamerou a čipem, umístěným v týlní kosti (zadní část lebky) navrátí uživateli lehce schopnost zraku. 

Abychom si mohli vůbec vysvětlit, jak by mohlo takové bionické oko fungovat, je třeba si uvědomit, jak vlastně pracuje běžné lidské oko. Z principu to funguje takhle: světlo dopadá vše okolo nás a odráží se dále, až dopadne do našeho oka, to si pak převede světlo na elektrický signál, který směřuje následně skrze optické nervy do mozku, a tam si ho převede na výsledný obraz. Právě v tomto principu se skládá funkce zmiňovaného umělého oka.  

Součástmi přístroje Gennaris je mozkový čip, skládající se ze 4 malých destiček o 43 elektrodách, zavedeným do týlní kosti, a ze speciálních brýlí se zabudovanou kamerou, které pomocí svého zabudovaného procesoru transformují zaznamenaný obraz na elektrický impulz, který je následně bezdrátově odeslán do destiček integrovaných v mozku, které už pouze tenkými elektrodami stimulují týlní lalok (část mozku, která nám umožňuje schopnost zraku), který si následně interpretuje impulz na finální obraz. 

Počáteční verze tohoto produktu však neposkytnou uživateli vizi zdravého člověka. „Náš design generuje vizuální schéma podle kombinací až 172 bodů světla, což nositeli poskytne informace pro orientaci ve vnitřních i venkovních prostorách a umožní rozeznávat přítomnost lidí a objektů kolem něj,“ vysvětluje profesor z Monash University Arthur Lowery. Z čehož tedy vyplívá, že Gennaris zpočátku bude sloužit spíše k orientaci a rozpoznání okolí, obraz se začne zdokonalovat až pokud vzejde úspěch z první fáze projektu. Zatím byly provedeny pouze testy na ovcích, ze kterých vzešlo, že čipy nezpůsobují žádné negativní následky. 

V současnosti však ještě univerzita vyhledává investory, kteří by pomohli s financováním klinických testů, kde se zjistí, zda je přístroj připraven k využívání a k prodeji.

Jáchym Fojtík

Přihlašte se k odběru novinek

Přihlašte se k odběru novinek