DEZINFORMACE MOHOU OHROŽOVAT ŽIVOTY

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on whatsapp
Novinářka specializující se na internetové dezinformace, Alena Zikmundová, se exkluzivně pro Presloviny vyjádřila k roli fake news během koronavirové pandemie.

Začněme rovnou u toho nejdůležitějšího. Ohrožují podle Vás dezinformace životy Čechů?
Dezinformace potenciálně životy Čechů ohrožovat mohou. Obecně přemýšlíme
o dezinformacích spíše jako o něčem, co posouvá veřejnou debatu a nějakým způsobem
formuje veřejné mínění. Tam jsou důsledky těžko dohledatelné a projevují se po dlouhé době. Už jsme tu ale měli případy jako byl důchodce Balda, který mimo jiné na základě manipulativních zpráv spáchal teroristický čin ze strachu z migrantů a jen shodou okolností se u toho nikomu nic nestalo. Pokud se bavíme konkrétně o  dezinformacích ohledně Covidu-19, naštěstí se u nás zatím vyskytl pouze jeden zdokumentovaný případ
otravy dezinfekcí v souvislosti s těmito dezinformacemi a všechno dopadlo dobře. S
druhou vlnou a růstem počtu nakažených se může stát, že poptávka po jednoduchém řešení povede k dalším podobným případům.

Kdo je podle Vás tou hlavní skupinou, ve které se hoaxy o Covidu-19 šiří? Jedná se spíše o starší občany?
Nemyslím si, že by se jednalo o nějakou jednoduše definovatelnou skupinu. Spíše je spojuje nízká důvěra v tradiční média. Jsou distribuční kanály, jako jsou řetězové emaily, které se starších lidí týkají spíše, podle průzkumů je rádi přeposílají, ale i mnoho mladších konzumentů zpráv často nekriticky přebírá informace ze sdílených titulků článků, které ani nemuseli číst a sdílí je dál.

Projevila se nějaká vlastnost Čechů? Například přílišná důvěřivost řetězovým
mailům a hoaxům?

Problematika dezinformací hranice příliš nezná. Myslím, že v tomto ohledu se nijak
zásadně nelišíme.

Jak člověk pozná, že text není založený na pravdě? Můžeme se fake news nějak vyvarovat? Žádný jednoduchý recept neexistuje, ale je několik základních signálů, že text může být nedůvěryhodný. Pokud nemá uvedeného autora nebo je autor osoba bez jakékoli digitální stopy nebo naopak má za sebou opakovaně vyvracené lživé články. Když je u článku manipulovaný obrázek, snaží se vyvolávat strach, útočí na lidi nebo líčí jen pohled jedné strany. Vyhnout se ale dezinformacím zcela nelze.

Jaký máte názor na proběhlou demonstraci na Staroměstském náměstí, kam zamířilo spoustu podporovatelů teorie, že na Covid-19 se neumírá či dokonce, že ani neexistuje a celé je to smyšlené?
Na demonstraci přišli různí lidé s různými motivacemi. Není překvapivé, že lidé nejsou
na stejné vlně se sadou opatření, která je třeba existenciálně ohrožují a ke kterým nevidí řešení ekonomických dopadů. Když se k tomu přidá někdy chaotická komunikace opatření ze strany vlády a nedostatečně odůvodněné přepočítávání  statistik, lidé pak mohou být náchylnější k dezinformacím.
Zároveň někteří účastníci přišli spíše vyvolávat konflikty nežli demonstrovat. Může se jednat do budoucna o potenciálně
velmi výbušnou kombinaci.

Jste projektovou asistentkou v PSSI a členkou týmu Fair Advertising, co je Vaším cílem a náplní?

V rámci FairAdvertising se  věnuji sledování reklam, které se zobrazují na dezinformačních webech a jejich následnému tweetování. V tomto ohledu se nám potvrdilo, že obrázky fungují nejlépe. V rámci PSSI se podílím na různých výzkumných projektech týkajících se dezinformací. V rámci obou aktivit se snažíme na problém dezinformací upozornit, zvyšovat obecné povědomí a mimo jiné ukázat, že někdy je jejich vznik motivován především výdělkem a jako zdroj příjmů může sloužit inzerce zcela seriózních firem, které o konkrétním zobrazení ani nemusejí vědět.

 

Adam Pelej, šéfredaktor

Přihlašte se k odběru novinek

Přihlašte se k odběru novinek