NA THE PRAGUE EDUCATION FESTIVAL BYLI ZÁSTUPCI SMÍCHOVSKÉ SPŠ DOST VIDĚT

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on whatsapp
Ředitel Smíchovské SPŠ na hlavním podiu i v Hyde Parku v debatě s ministrem školství. Studenti v roli pořadatelů, ale i jako prezentující u akčního stánku školy. Zpravodajský tým Mediálního domu Preslova točící rozhovory s ministrem školství ČR i ministryní školství Lichnštejnska.

Martin Kimla, student

Ředitel Smíchovské SPŠ na hlavním podiu i v Hyde Parku v debatě s ministrem školství. Studenti v roli pořadatelů, ale i jako prezentující u akčního stánku školy. Zpravodajský tým Mediálního domu Preslova točící rozhovory s ministrem školství ČR i ministryní školství Lichnštejnska.

Na Výstavišti Holešovice se v začínajícím čtvrtečním ránu pohybuje mnoho osob v oblecích, již brzo zahájí skvělý moderátor České televize Daniel Stach The Prague Education Festival. Ale kromě stánků obsazených převážně ženami a muži ve středním věku se zde pohybuje hned třicítka mladíků, kteří teprve nedávno obdrželi občanský průkaz. Jde o studenty Smíchovské střední průmyslové školy. Dvacítka z nich působí ve funkci pořadatelů, desítka se pak stará o stánek své školy v interaktivní zóně. Ten se nachází mezi produkcemi firmy Microsoft, České televize či Národního technického muzea.

Hned první hodinový blok výstupů na hlavním pódiu přitahuje značnou pozornost. Jako první přichází místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Růžička, aby popsal současný stav českého školství, a jeho slova nevyvolávají právě radostné pocity. Po něm nastupuje na pódium ředitel Smíchovské SPŠ Radko Sáblík, který představuje Strategii 2030+, jako jeden z osmi členů expertního týmu, který ji vytvořil. Na úvod si pomáhá několika citáty Jana Ámose Komenského.

„Lidem je stále předhazováno Finsko, hovoří se o Průmyslu 4.0 nebo Vzdělávání 4.0. Někteří na to již začínají být alergičtí. Přitom mnoho z toho, na co se odvoláváme, řekl již před skoro čtyřmi sty roky český rodák. Než jsme ho ze země vyhnali,“ sděluje veřejnosti, aby se pak zabýval obsahem vzniklého dokumentu.

Jako třetí nastupuje ministr školství Robert Plaga, který hovoří především o tom, jak chtějí Strategii 2030+ implementovat.

„Strategie 2020 nebyla vůbec špatný dokument,“ vrací se do minulosti, „Ale měla asi osmnáct linií a více než sto opatření. To byla její slabina. My chceme vytipovat pět až sedm priorit a ty realizovat do roku 2023. Pak vyhodnotit, jak jsme byli úspěšní, a podle toho dále postupovat v konkrétním naplňování Strategie 2030+,“ vysvětluje.

Řečníci mají půl hodiny na oddech, pak se všichni tři přesouvají na druhé podium, Hyde Parku, kde budou čelit otázkám moderátora Daniela Stacha. Ten na začátku chvíli zpovídá Roberta Plagu, pak se obrací na Radka Sáblíka.

„Pane řediteli, co vy nejvíce potřebujete od ministra školoví?“ ptá se.

„Já od ministra školství nepotřebuji nic,“ zaskočí ho Radko Sáblík, a z početného publika se ozve smích, především z řad absolventů a studentů Smíchovské SPŠ, kteří se přišli podívat, „Já jen potřebuji prostor, abych mohl realizovat své záměry.“

„Takže klid na práci?“ reaguje moderátor.

„Tohle bych radši neříkal, toto vyjádření je spojené s dobou, která je snad již za námi,“ žertuje Radko Sáblík, pak přidává vysvětlení, „Pro mě jako ředitele je klíčový zřizovatel, neboť ten financuje naši školu, mohu od něho dostat mimořádné dotace na své projekty.“

Debata se nese v uvolněném a přátelském duchu, na čemž má velkou zásluhu Daniel Stach. Ke konci se ptá, jak zajistit výchovu učitelů, jak do škol dostat nové a mladé pedagogy.

„Musíme se smířit s tím, že někteří pedagogové na trhu prostě nejsou,“ pokrčí rameny Radko Sáblík, „Není to možná systémové, ale situaci musíme řešit. Pokud učitelé nejsou, musíme si je vychovat sami. Na mé škole v tuto chvíli působí na čtyřicet absolventů, a někteří i v roli učitelů.“

„Já nemám na své bývalé škole tolik absolventů, co pan ředitel,“ přidává se senátor Jiří Růžička, bývalý ředitel Gymnázia Jana Keplera, „ale mám jich tam dvaadvacet,“ pochlubí se.

Ke konci dostanou diskutující od moderátora možnost poslední věty, vzkazu publiku, na myšlenku, kterou chtějí, aby si lidé zapamatovali. Jako druhý v pořadí přichází na řadu ředitel Smíchovské SPŠ.

„Pokud chci od někoho respekt, tak mu ho také sám musím poskytovat,“ říká, „Přál bych si, aby v českém školství mezi všemi aktéry na všech úrovních a pozicích panoval vzájemný respekt.“

The Prague Education Festival pokračuje až do sobotního odpoledne. Během něho má Radko Sáblík ještě další vystoupení na hlavním pódiu na téma Ředitel – manažer, druhý Hyde Park a workshop na téma Střední škola jako laboratoř. Činí se však i studenti Smíchovské SPŠ v roli pořadatelů či u svého stánku. Ten mají na festivalu ještě tři další střední školy, mezi nimi vyhlášené soukromé školy PORG a OPEN GATE. U těchto stánků je však možno najít výhradně pasivní materiály a postávají u nich dospělé osoby v malém počtu. U stánku Smíchovské SPŠ naopak není žádný zaměstnanec školy, vede ho student třetího ročníku Karel Škába, ovšem o to více tam pulzuje život. Stále koná službu několik studentů, často až v počtu deseti, a návštěvníci se mohou seznámit s 3D tiskem, robotickým hadem, a především si vyzkoušet ukázky studentských prací ve virtuální realitě. Konkrétně prohlídky Osvětimi a Terezína, hru Sněhuláci a chůzi po prkně nad mrakodrapem.

Činí se však i zpravodajský tým Mediálního domu Preslova, který tvoří čtyři studenti prvního ročníku, konkrétně jde o Martina Kimlu, Samuela Mráze, Filip Brože a Jakub Kavána. Ti pořizují záběry pro zpravodajství, ale také dělají rozhovory s účastníky festivalu.

„To už je třetí ministr za poslední dny,“ směje se Samuel Mráz poté, co vyzpovídali ministryni školství Lichnštejnska, které nabídli, že s ní mohou vést rozhovor anglicky nebo francouzsky, „Ve středu jsme v Mníšku pod Brdy točili rozhovor s ministrem průmyslu panem Havlíčkem, včera s ministrem školství panem Plagou,“ připomíná. A to není rozhodně vše, čekají je ještě další, například s ředitelkou Mediálního domu Economia, který festival v Holešovicích pořádá, „Asi největší radost mi udělal rozhovoru s panem Danielem Stachem. Ten nám dal mnoho dobrých rad, jak se chovat před kamerou. A také o tom, jak se máme na reportáže připravovat. Říkal nám, že nejdůležitější na práci reportéra je především dobrá příprava. A dal nám na sebe i kontakt, kdybychom s něčím chtěli poradit,“ říká hrdě mladíček, co mu ještě nebylo ani šestnáct let.

Tak snad zase za rok, u druhého ročníku The Prague Education Festivalu.

Petr Fencl

Přihlašte se k odběru novinek

Přihlašte se k odběru novinek