HERNÍ HACKATHON NA SMÍCHOVSKÉ SPŠ

Share on facebook
Share on twitter
Share on email
Share on whatsapp
Kamila Sedláčková, studentka Během Studentského festivalu 2019 se uskutečnil Herní hackathon pod záštitou radního Prahy pro školství Víta Šimrala. Čtyřiadvacet hodin usilovného budování města budoucnosti v prostředí hry Minecraft, během nichž mnozí soutěžící nezamhouřili oko ani na minutu.

Půlnoc odbila, kolem Smíchovské střední průmyslové školy převzala zcela otěže noc, jen sem tam se objeví zapomenutý chodec. Jinak tomu však je v budově školy, kde Herní hackathon, nad kterým převzal záštitu radní Prahy pro školství Vít Šimral, a který osobně také zahájil, vstupuje do své druhé poloviny. Deset týmů, z nichž dva tvoří studenti gymnázia ze Zlína, ve třech počítačových učebnách, se snaží ve hře Minecraft postavit město budoucnosti, jak ho tedy vidí oni. Mají dané i konkrétní úkoly, které musí jejich výtvor obsahovat. Ty vytvořil autor zadání student třetího ročníku Smíchovské SPŠ Yannick Gibson se svým pracovním týmem. I on a jeho kolegové jsou zde přítomni, konají dozor a zároveň zajišťují pro soutěžící pitný režim a stravu.

O funkčnost serverů se stará student prvního ročníku Matyáš Novák, který před pár měsíci nastoupil do prvního ročníku oboru Kybernetická bezpečnost. Umí toho opravdu hodně, nikoli však díky své základní škole, ale díky svému samostudiu.

„Využíval jste také neformální vzdělávání? Nějaké kursy?“ ptal se ho o den dříve ředitel Smíchovské SPŠ Radko Sáblík, tehdy v doprovodu ministra školství Roberta Plagy.

„Ne, všechno jsem se naučil sám. Všechno jsem našel na internetu, učil se z různých zdrojů,“ odpovídal patnáctiletý mladík, který v některých oblastech IT strčí hravě do kapsy své starší spolužáky. A možná nejen je.

Bez ohledu na pokročilou hodinu všichni pracují, včetně členů Mediálního domu Preslova ze třetího ročníku, ti natáčejí záběry pro reportáž a také celý ten rumraj fotografují.

„Půjdu si na chvíli lehnout, teď to tady máte na povel vy,“ říká kolem půl druhé Radko Sáblík, a Yannick Gibson přikyvuje. Dozor koná až do sedmi do rána, kdy se ředitel vrací.

Je dobojováno, v sobotní pravé poledne soutěž končí. Tedy ne úplně, za půl hodiny začíná prezentace všech deseti týmů, ta se protáhne na dvě a půl hodiny. Porota pozorně výstupy sleduje a boduje. Po sečtení bodů následuje vyhlášení.

„Pro mě jste vítězové všichni,“ říká na úvod Radko Sáblík, pak předává slovo Yannicku Gibsonovi, který s dramatickými pauzami vyhlašuje vítěze. Mezi prvním a druhým týmem je rozdíl pouhých deset bodů, a to každý z celkem deseti porotců mohl přidělit až sto bodů.

Nakonec slaví tým, ve kterém je třeťák Marek Fejk a prváci Matouš Hrubý, Vojtěch Blažek, a Kristián Ulrych.

„Mám pro vítěze zvláštní cenu,“ říká ředitel Smíchovské SPŠ, „Ve čtvrtek budete moci prezentovat svůj návrh na setkání partnerů Centra města budoucnosti na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky,“ dodá a na chvíli se odmlčí, „Mám dotaz, kdo z vás nespal dneska ani minutu?“ podívá se tázavě.

Z dvanácti nastoupených studentů ze tří nejlepších týmů jich zvedne ruku deset.

Přihlašte se k odběru novinek

Přihlašte se k odběru novinek