INTERVIEW: JAN ČERNÝ

Student Jan Černý se o prázdninách zúčastnil MOS World Championship v Orlandu v USA. Tam skončil kategorii WORD na skvělém čtvrtém místě. Na počátku byli statisíce studentů z celého světa, ti nejlepší ve finále v Orlandu.

Nejprve přijmi gratulaci. Jaký je to pocit být v něčem čtvrtý nejlepší na světě?

Určitě to je velká pocta, sám jsem nečekal, že bych na takto krásném umístění mohl skončit. Sice mě trochu mrzí, že jsem neskončil třetí, když k tomu bylo tak blízko, ale samozřejmě i čtvrté místo je nádhera.

Jak obtížná byla soutěž a jak velká konkurence přímo na místě?

Testování bylo rozděleno na 4 části. Každá z nich byla obvykle pro jeden program (tj. Word, PowerPoint a Excel) a ta poslední takový mix různých jazykových verzí testů. Konkurence byla veliká. V každém programu sice soutěžilo zhruba 50 studentů, ale byli to ti nejlepší z nejlepších z celého světa. Samotný test probíhal tak, že jsme dostali v obálkách zadání – na jednom papíru různé informace o velikostech fontů, obrázků, odsazení apod. a na druhém výslednou podobu dokumentu, který jsme museli za 50 minut přetvořit. Test nebyl vůbec jednoduchý, bylo potřeba perfektně znát Word a každý jeho detail, a za časový limit ho šlo zvládnout jen tak tak.

Jistě jste absolvovali i aktivity mimo soutěž. O jaké šlo, respektive která tě nejvíce zaujala?

Aktivit mimo soutěž jsme zažili mnoho. Dokonce jsme i letěli pár dní před soutěží, jednak proto, abychom si zvykli na velký časový posun a měli čas se připravovat na soutěž, ale i proto, abychom se nějak mohli seznámit s okolím, popřípadě nakoupit různé suvenýry.
Nejlepší z aktivit byl určitě obrovský zábavní park Universal Studios, na který jsme dostali vstupenky přímo od pořadatelů soutěže. Byly zde různé tematické atrakce a horské dráhy k filmům jako například Transformers, Mumie, Rychle a zběsile a další, ale také velký park zaměřený jen na Harryho Pottera, kde byly přestavené Bradavice a další místa z filmů v životní velikosti.

Měl jsi možnost alespoň trochu poznat život za „velkou louží“? Co se ti líbilo, nebo naopak, co tě překvapilo?

Určitě odlišností bylo mnoho, ale šlo spíše o maličkosti, které ani moc nemá cenu zmiňovat. Třeba nás překvapilo, jak oproti ČR je zde drahé veškeré ovoce nebo zelenina. To už je opravdu lepší si koupit jídlo ve fastfoodu než třeba jablko. Anebo například byl zajímavý supermarket Wallmart, který je otevřený nonstop, a prakticky pořád, i klidně v jednu ráno, byl přeplněný lidmi. Z těch zajímavějších věcí, většina lidí zde mělo drahá a krásná moderní auta, ale to je možná jen tím, že šlo o centrum Orlanda.

Prý jsi nebyl na té soutěži jediný Čech. Jak se to seběhlo?

Ze začátku jsme si mysleli, že na soutěži jsme jediní Češi. A opravdu jako reprezentant ČR jsem tam jediný byl. Takže bylo zajímavé překvapení, když pak za námi přišla slečna, která sice reprezentovala Anglii, protože tam studovala vysokou školu, ale také byla Češka.

Smíchovská střední průmyslová škola nabízí značné množství certifikátů. Jaké jsi již získal do začátku druhého ročníku?

Zatím mám vlastně všech pět Microsoft Office Specialist certifikátů (tj. Word, Excel, PowerPoint, Outlook a Access), Ciscový certifikát ze sítí CCNA 1 a IT Essentials.

Uvažuješ ještě o dalších certifikátech?

Pořádně ještě nevím jaké, ale rozhodně do budoucna plánuji a těším se na další, které lze získat.

Uvažuješ o zapojení do některých programů firmy Microsoft?

Momentálně jsem u nás na škole zapojen do seminářů od pana Hájka a pana Chytila z firmy TheNetw.org, kde probíhá školení s Microsoftími cloudovými platformami jako je Azure, Office 365, Dynamics 365 a další, a také přemýšlím nad praxemi v Microsoftu, popřípadě v nějakých jeho partnerských firmách.

Které z odborných předmětů tě baví nejvíc a proč?

Nejvíce mne baví nejspíš programování v C#, webové aplikace a počítačové sítě. Rád vymýšlím řešení, jak daný program napsat co nejlépe, aby fungoval, jak má a přesně jak já chci. A je pak hrozně uspokojující, když tak funguje, popřípadě když je k užitku i ostatním.

Někteří studenti se zapojují do různých projektů školy už od prvního ročníku, další v průběhu studia. Jak jsi na tom ty?

Momentálně na žádném projektu nepracuji, asi ani v blízké době neplánuji. Nejspíše proto, že se více věnuji samotnému studiu, ale i různým mimoškolním aktivitám, a tak volného času příliš není.

Studoval jsi původně na gymnáziu v Hostivici. Co tě přivedlo na Smíchovskou SPŠ?

Už od malička jsem se hodně zajímal o informační technologie, hardware i software a vlastně mě bavilo vše okolo toho. Takže už i při přestupu ze základní školy na gymnázium jsem věděl, že tam nezůstanu, že všeobecné vzdělání není nic pro mě. Chtěl jsem studovat IT. Při vybírání střední školy jsem ani o Smíchovské SPŠ moc nevěděl, a dozvěděl jsem se o ní téměř až na poslední chvíli, díky spolužákovi, který se sem také hlásil. A prakticky ihned jsem věděl, že na této škole bych rád studoval.

Díky tomu, že chodíme do stejné třídy, víme, že tě hodně baví matematika, avšak méně čeština, respektive literatura. Proč?

Osobně jsem nikdy moc neměl v oblibě předměty, ve kterých se musíte učit spousty a spousty informací nazpaměť. Jen se nadrtit nějakou látku, pak napsat test, a tak pořád dokola. Určitě je potřeba mít základní povědomí o naší historii a o klasické literatuře, to vůbec nepopírám, ale přijde mi, že hodně okrajových informací se učíme zbytečně. Většina z nás je stejně zapomene a pokud je budu potřebovat, vždy si je během několika sekund mohu najít na internetu. Tohle pro mne moc není. Logické předměty jako například matematika nebo programování mě baví více, protože se učíme jen nějaké univerzální způsoby, metody, jak řešit určitý problém. A je pak na mně, jak a kde je využiju, a jestli vymyslím to nejlepší a správné řešení.

Co tělocvik? Nepotřebuje programátor dobrou kondičku, když třeba pracuje celou noc? Jak jsi na tom po téhle stránce?

Nějaký ten pohyb je rozhodně důležitý. Zvlášť pro nás lidi v IT, kde většina z nás stráví spoustu času sezením u počítačů. Určitě jsou v týdnu tyto dvě hodiny zajímavé zpestření a odreagování, je to něco jiného než všechny ostatní předměty. Na druhou stranu, nic se nemá přehánět. Přijde mi, že jsou důležitější věci než se právě vysilovat a unavovat tělocvikem.

V mládí jsi přitom hrál tenis a dělal karate. Co tě přimělo, že už se tomu nevěnuješ? Na stará kolena jsi na sport zanevřel?

Úplně bych asi neřekl, že jsem na sport zanevřel. Spíše už mám ale jiné priority, jiné zájmy, a jednoduše na určité věci nezbývá mnoho volného času.

Máš už představu, v čem bys chtěl vyniknout? Založit si vlastní firmu, naprogramovat světovou hru, vytvořit dům budoucnosti? Nebo něco jiného?

Moc jsem nad tímto nepřemýšlel, a ještě takovou vizi do vzdálené budoucnosti nemám. Ale třeba mít jednou vlastní úspěšnou firmu, nebo vymyslet něco přelomového, je rozhodně hezká představa.

Máš už nějakou vlastní životní filosofii, nebo necháváš běžet život tak, jak jde?

Zatím asi žádnou velkou filozofii, podle které bych se řídil každý den, nemám. Ale věřím, že když se chce, tak to jde, a nic není nemožné. 🙂

Děkujeme za rozhovor.

Také děkuji.

Přihlašte se k odběru novinek

Přihlašte se k odběru novinek